Zamýšlíme-li se nad historií našeho města Mnichova Hradiště, jistě nám neunikne, že je spojena s někdejší osadou Rybitví, která časem s městem splynula. Domýšlíme se, že název oné osady napovídá, že zde už dávno žili rybáři.. Rybáři, kteří lovili v naší řece Jizeře svobodně – a někteří snad i tak, že jim to zajišťovalo obživu, a to až do doby, kdy tuto činnost spoutala omezení a práva šlechty, držitelů zdejšího panství. Jako jinde i na Jizeře se kdysi rybařilo tak, že si rybu mohl chytit každý, kdo ji potřeboval. A přitom rybaření na řece v dnešním smyslu nikdo neobhospodařoval. Není divu, že ryb časem ubývalo. Až na začátku století si úbytku ryb všimli někteří příznivci rybolovu a milovníci přírody – a rozhodli se usilovat o založení rybářského spolku. Jejich záměr byl jistě motivován i tím, že na některých místech v širším okolí již podobné spolky začaly být zakládány.

Iniciativy se ujalo zprvu jen několik jedinců – a jejich práce nebyla snadná. Čekalo je jednání s úřady, s vrchností, s činiteli, kteří na vytvoření rybářského spolku neměli zájem. Nezanedbatelnou byla jistě i otázka finanční, protože pro spolkovou činnost bylo třeba určité hotovosti. A tak byl zejména za účelem získání prvních prostředků porádán dne 16.ledna 1909 „První rybářský ples“.

Z těch, kteří usilovali o založení spolku, byl už v té době zvolen prozatímní výbor. Měl za úkol zpracovat návrh stanov, a to po vzoru stanov již ustanovených spolků z okolí, ale s přihlédnutím k místním podmínkám a prosadit jejich schválení. Dne 20.května 1909 byly stanovy schváleny a zástupci si mohli u okresního hejtmanství vyžádat povolení první ustavující valné hromady. Ta se konala 12.června 1909. Tímto dnem vznikl tedy „První rybářský spolek na řece Jizeře a její přítocích v Mnichově Hradišti“. (Zápisné pro získání členství bylo stanoveno ve výši jedné koruny a měsíční příspěvek činil 20 haléřů).

Hlavní a základní náplní první práce spolku bylo faktické získání součástí povodí. Poté spolek mohl přikročit k vydávání legitimací k oprávněnému provozování rybolovu. Zájemců bylo víc než dost. Byly stavěny hlídky z řad členů, nasazovalo se, snahou bylo zákat další rybníky. Spolek se stal podílníkem umělé pstruhové líhně ve Vazovcích, byl získán rybníček Pod myšlenkou. 

Po dvaceti letech trvání organizace se spolek zúčastnil rybářské výstavy v Mladé Boleslavi a získal zde diplom. Začaly se dělat pravidelné kontroly povodí. Začátkem roku 197 měl spolek 42 činných členů a 35 přispívajících.

Skončila válka získali jsme znovu do pronájmu rybníky na Sychrově. Výbor vyhlašuje poprvé pracovní povinnost pro všechny členy. Podařilo se získat další pstruhové vody, byl znovu pronajat rybník na Klášteře.

V rozmezí let 1949 až 1959 se život organizace zaměřoval především na budování vodních nádrží pro vlastní výrobu rybích násad. Odchovné rybníčky byly vybudovány na Klášteře, znovu byl uveden do provozu rybníček Pod myšlenkou.

V roce 1952 byly zrušeny dosavadní Poříční svazy a byly nahrazeny krajskými a oblastními pobočkami. Byla zestátněna všechna rybářská práva na tekoucích vodách.

K další organizační změně došlo v celém rybářství v roce 1957, a to vznikem Československého rybářského svazu. Dosavadní lidové rybářské spolky se mění na místní organizace ČSRS.

25.února 1960 byla provedena obhlídka u Přestavlk. Bylo rozhodnuto o rozšíření stávajícího a zbudování nového rybníka a tím i započata fáze budování nové rybniční soustavy. Výsledkem bylo vybudování soustavy šesti chovných rybníků o výměře 2,3 hektarů. Nezůstalo jen u Přestavlk. Budoval se i chovný rybník ve Všelibicích. Ke konci šedesáti let trvání organizovaného rybářství na Mnichovohradišťsku měl místní odbor rybářů k dispozici rybníky na Klášteře, Arnošticích, na Sychrově, ve Všelibicích, na Hradci a rybniční soustavu u Přestavlk.

V roce 1970 bylo v rámci tak zvaných akcí „Z“ započato s výstavbou sportovního rybníka v Borovicích a později zde byla pokusně zřízena pstuzí líheň. Výsledek 25 tisíc kusů z vlastního výtěru podporoval myšlenku vybudovat odchovné rybníčky a řádnou líheň. Započalo se roku 1976, skončilo rokem 1979.

Naši členové se také podíleli na výstavbě města. Pracovalo se na výkopech pro elektrické vedení, kanalizaci a pomáhal se budovat výtah v léčebně dlouhodobě nemocných.

V roce 1986 se započalo s výstavbou druhého rybochovného zařízení v Borovicích. Koncem roku 1987 bylo dokončeno deset rybníčků a byl do nich vsazen rybí plůdek. Dílo o dvaceti pěti odchovných rybníčků bylo zkolaudováno v září 1989. V tomto roce bylo také do našeho revíru zařazeno štěrkopískoviště Veselá o stávající rozloze 10 hektarů.